Energetický audit ano či ne?

26.12.2018

Vzhledem k nadcházejícímu roku 2019, který je rokem 2.kola energetických auditů, mnoho majitelů a manežerů stále zcela přesně neví, zda se jich tato povinnost týká. Již jsme se tomuto tématu jednou věnovali, ale rádi bychom toto téma ještě jednou blíže a podrobněji rozebrali.

Kdy a koho se povinnost nechat si vypracovat energetický audit týká? Nejprve si tedy zopakujme základní legislativní požadavky hospodaření energií. Nám známá povinnost vyplývá z požadavků směrnice o energetické účinnosti evropského parlamentu a rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012. 

Na základě této směrnice, která byla do české legislativy transponována v podobě zákona č. 406/2000 Sb., byl zaveden společný rámec opatření na podporu hospodaření energií. Jejím smyslem je zajistit do roku 2020 splnění stanovených cílů a společně s programem Inteligent Energy Europe a další směrnicí EP a R 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov zajistit dosažení úspor energií u koncových zákazníků a zvyšování energetické účinnosti, která je chápána jako poměr výstupů ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vsupní energie.

Novela evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a 2012/27/EU o energetické účinnosti

Rada Evropské unie schválila novelu Směrnice Evropského parlamentu a rady, kterou se mění Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a 2012/27/EU o energetické účinnosti. 

Členské státy nyní musí implementovat tyto změny do národních politik a to do 20 měsíců ode dne nabytí jejich účinnosti. 

Novela evropské směrnice 2010/31 o energetické náročnosti EU a 2012/27/EU o energetické účinnosti 

Unie se zavázala, že do roku 2050 vytvoří udržitelný, konkurenceschopný, bezpečný a dekarbonizovaný energetický systém . Pro splnění tohoto cíle potřebují členské státy i investoři opatření, jejichž účelem je do roku 2050 dosáhnout dlouhodobého cíle v oblasti emisí skleníkových plynů a která dekarbonizují fond budov, který je odpovědný přibližně za 36 % všech emisí CO2 v Unii. Členské státy by měly usilovat o nákladově úspornou rovnováhu mezi dekarbonizací dodávek energie a snížením konečné spotřeby energie. Pro tyto účely je třeba, aby členské státy a investoři disponovali jasnou vizí, na jejímž základě budou formulovat své politiky a svá investiční rozhodnutí, a to včetně orientačních vnitrostátních dílčích cílů a opatření v oblasti energetické účinnosti směřujících k naplnění krátkodobých (2030), střednědobých (2040) a dlouhodobých (2050) cílů. Se zřetelem k těmto cílům a s přihlédnutím k obecným ambicím Unie v oblasti energetické účinnosti je nezbytné, aby členské státy vymezily očekávané výsledky svých dlouhodobých strategií renovací a aby sledovaly vývoj na základě vnitrostátních ukazatelů pokroku, stanovených při zohlednění vnitrostátních podmínek a vnitrostátního vývoje.

pozn.:  zdroj TZB info - Změna evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a 2012/27/EU o energetické účinnosti 

 



Podmínky zákona č. 406/2000 Sb.

Komentovaná citace ustanovení §9 zákona 406/2000 Sb.

Na to, aby jednotlivé členstké státy EU měly možnost dosáhnout energetických úspor formou snížení energetické náročnosti budov, slouží nástroj, kterým je energetický audit a jehož prostřednictvím je možné realizovat dosahování cílů stanovených energetickou politikou EU.

V rámci české legislativy je toto stanoveno legislativními požadavky zákona č. 406/2000 Sb. §9 odst. 1:

Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že

a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, (pozn. dle příslušné vyhl. č. 480/2012 Sb. je touto hodnotou 35 000 GJ/9722 MWh za rok a to v případě součtu spotřeb za všechny budovy a energetická hospodářství, přičemž bereme v potaz jednotlivá energetická hospodářství a budovy dosahující spotřebu od 700 GJ/194 Mwh za rok).

b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).

dále taky dle odst. 3

Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu (pozn. energetický specialista získává oprávnění s mezinárodní platností a za určených podmínek příslušným ministerstem daného členského státu je jeho oprávnění rozšířené).

Přeskočili jsme odstavec č. 2 výše uvedeného §9, který byl do zákona č. 406/2000 Sb. doplněn právním předpisem č. 103/2015 Sb. a to ve smyslu definice malých a středních podniků.

Ten, kdo nesplňuje tuto definici a tudíž není malým a středním podnikem, má povinnost zpracovat EA, přičemž nesplňuje žádnou z těchto podmínek:

  • zaměstnává méně jak 250 zaměstnanců
  • jeho roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur
  • nebo roční bilance rozvahy nepřesahuje 43 mil. eur

Potom odst. 2 §9 zákona 406/2000 Sb. říká, že:

  • je povinný pro jím užívané a vlastněné energetické hospodářství energetický audit ( a to prvně do 5. prosince 2015) a opakovat jej nejméně jednou za 4 roky.
  • povinný nemusí energetický audit zpracocvat pokud má zaveden a certifikován systém managementu hospodaření energií dle normy ČSN EN ISO 50001 nebo mít zaveden environment management system (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001 a to vč. zpracování energetického auditu v rámci jeho EMS.

Tato podmínka, tedy zahrnutí energetického auditu v rámci certifikace environment management systemu dle normy ISO 14001, kterou jsme vzpomínali v jednom z předchozích článků je ovšem dosti polemická, jelikož je na auditovaném, aby před certifikačními auditory prokázal řízení a udržování hospodaření s energiemi, vč. jejich monitoringu, nápravných opatření a neustálého zlepšování, jak je tomu u většiny management systémů zvykem.

Otázné je ovšem i to, zda certifikační auditor, v případě, že současně není energetickým specialistou je natolik znalý, aby tuto problematiku byl schopen zvládnout. 

V přídě normy ČSN EN ISO 50001 je ovšem tato polemika vyloučena, jelikož je energetický audit zahrnut do definování příležitostí k snižování energetické náročnosti a implementace požadavků normy samo osobě vylučuje neefektivost řízení systému managementu hospodaření s energií.